Kortizol je klíčový steroidní hormon produkovaný nadledvinami, který hraje zásadní roli v reakci těla na stres. Tento hormon je často nazýván „stresovým hormonem“ a je odpovědný za regulaci řady důležitých tělesných funkcí, včetně metabolismu, imunitní reakce, regulace zánětů a udržování krevního tlaku. Kortizol také pomáhá udržovat hladinu glukózy v krvi a podporuje tělo v časech fyzické a psychické zátěže.
Hladina kortizolu v těle se mění během dne, přičemž nejvyšší je obvykle ráno a nejnižší večer. Nerovnováha v produkci kortizolu, ať už jde o příliš nízkou nebo příliš vysokou hladinu, může mít významný dopad na zdraví. Nízký kortizol, známý také jako hypokortizolismus, představuje stav, který může být spojen s řadou zdravotních rizik.
Co znamená nízký kortizol?
Nízký kortizol, nebo hypokortizolismus, je stav, kdy nadledviny neprodukují dostatečné množství tohoto hormonu. Existují dvě hlavní formy nízkého kortizolu:
- Primární adrenální insuficience (Addisonova choroba): Tento stav vzniká, když jsou nadledviny poškozené a nemohou produkovat dostatek kortizolu. Nejčastějším důvodem je autoimunitní porucha, kdy imunitní systém napadá vlastní tkáně nadledvin. Další příčiny zahrnují infekce (např. tuberkulóza), nádory nebo genetické predispozice.
- Sekundární adrenální insuficience: Tento typ insuficience nastává, když hypofýza neprodukuje dostatek adrenokortikotropního hormonu (ACTH), který stimuluje nadledviny k produkci kortizolu. To může být způsobeno nádorem hypofýzy, chirurgickými zákroky nebo dlouhodobým užíváním steroidů, které tlumí přirozenou produkci kortizolu.
Oba tyto stavy vedou k narušení schopnosti těla správně reagovat na stres a metabolické potřeby.
Je nízký kortizol zdraví nebezpečný?
Ano, nízký kortizol může být pro zdraví nebezpečný, zejména pokud není včas diagnostikován a léčen. Kortizol je nezbytný pro normální fungování těla a pro správnou odpověď organismu na stres. Při nedostatku kortizolu není tělo schopno adekvátně reagovat na fyzický nebo psychický stres, což může vést k závažným komplikacím. Jednou z nejvážnějších je adrenální krize.
Adrenální krize
Adrenální krize je život ohrožující stav, který může nastat při těžkém nedostatku kortizolu. Mezi její příznaky patří:
- Náhlá, silná bolest v dolní části zad, břiše nebo nohou
- Těžké zvracení a průjem
- Velmi nízký krevní tlak vedoucí k šoku
- Zmatenost, ztráta vědomí nebo kóma
Bez rychlé lékařské intervence může adrenální krize vést k fatálním následkům. Dlouhodobé neléčení nízkého kortizolu může také způsobit:
- Hypoglykémii (nízkou hladinu cukru v krvi)
- Hyponatrémii (nízké hladiny sodíku v krvi)
- Chronickou únavu a slabost
- Sníženou funkci imunitního systému
Jaké jsou příznaky nízkého kortizolu?
Příznaky nízkého kortizolu mohou být nenápadné a často se vyvíjejí postupně, což může ztěžovat jejich rozpoznání. Mezi nejčastější příznaky patří:
- Chronická únava: Osoby s nízkou hladinou kortizolu často pociťují neustálou únavu, která nepomine ani po dostatečném odpočinku. Únava se může zhoršovat při fyzickém nebo psychickém stresu.
- Ztráta hmotnosti a nechutenství: Neobjasněný úbytek hmotnosti a snížená chuť k jídlu jsou běžné příznaky, jelikož kortizol hraje klíčovou roli v regulaci metabolismu a chuti k jídlu.
- Svalová slabost: Kortizol pomáhá tělu udržovat svalovou energii. Jeho nedostatek může vést k celkové svalové slabosti a snížené fyzické výkonnosti.
- Nízký krevní tlak: Kortizol podporuje vaskulární tonus a udržuje krevní tlak. Lidé s nízkým kortizolem často trpí hypotenzí, což může způsobit závratě nebo mdloby, zejména při rychlém vstávání (ortostatická hypotenze).
- Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie): Kortizol je klíčový pro udržení hladiny glukózy mezi jídly. Nedostatek tohoto hormonu může vést k hypoglykémii, která se projevuje třesem, pocením, zmateností a velkou únavou.
- Ztmavnutí kůže: U primární adrenální insuficience může dojít k hyperpigmentaci, zejména v oblastech vystavených tření, jako jsou lokty, kolena a jizvy. Toto ztmavnutí je způsobeno zvýšenou hladinou ACTH, který stimuluje produkci melaninu.
- Změny nálady: Nedostatek kortizolu může ovlivnit náladu a vést k depresím, podrážděnosti a úzkosti.
Mohu si udělat test na kortizol doma?
Ano, je možné měřit hladinu kortizolu doma pomocí testů ze slin nebo moči, které lze zakoupit online nebo v lékárnách. Tyto domácí testy vám mohou poskytnout přehled o hladině kortizolu během dne, protože kortizol přirozeně kolísá, zejména ráno a večer.
Nicméně, výsledky domácích testů by měly být interpretovány s opatrností a měly by sloužit spíše jako doplňující informace. Definitivní diagnózu a další vyšetření by měl provést lékař.
Jak provedeme domácí test kortizolu?
Existují dvě hlavní metody měření kortizolu doma:
- Test slin: Tento test zahrnuje odběr malého množství slin do sběrné zkumavky, která je součástí testovací sady. Odběr slin se obvykle provádí několikrát denně (např. ráno, odpoledne, večer), aby se zachytila denní variace hladiny kortizolu. Poté se vzorky zasílají do laboratoře k analýze.
- Test moči: Test moči na kortizol je často prováděn formou 24hodinového sběru moči, což znamená, že musíte sbírat veškerý moč během jednoho dne. Tento test měří tzv. volný kortizol, tedy biologicky aktivní formu kortizolu.
Tyto testy jsou jednoduché na použití, ale vyžadují přesné postupy odběru a odeslání vzorků, aby byla zajištěna přesnost výsledků.
Krevní test na kortizol a test ACTH (test zátěže kortizolem)
Krevní test na volný kortizol
Krevní test měří hladinu volného kortizolu v krvi. Tento test se obvykle provádí ráno, kdy je hladina kortizolu nejvyšší. Výsledky krevního testu poskytují cenné informace o funkci nadledvin, avšak jedno měření kortizolu často nestačí k definitivní diagnóze adrenální insuficience. Často je kombinován s dalšími testy, například ACTH testem.
ACTH stimulační test (test zátěže kortizolem)
ACTH stimulační test je považován za zlatý standard při diagnostice adrenální insuficience. Tento test hodnotí schopnost nadledvin produkovat kortizol po podání syntetického ACTH.
- Postup: Lékař nejprve změří základní hladinu kortizolu v krvi. Poté se podá syntetický ACTH, který stimuluje nadledviny k produkci kortizolu. Následně se hladina kortizolu měří po 30 a 60 minutách.
- Interpretace: Pokud hladina kortizolu po podání ACTH výrazně vzroste, nadledviny fungují správně a problém může být v hypofýze (sekundární adrenální insuficience). Pokud je nárůst kortizolu nedostatečný, jedná se o primární adrenální insuficienci.
Tento test se provádí ve zdravotnickém zařízení pod dohledem lékaře.
Léčba nízkého kortizolu
Léčba nízkého kortizolu závisí na jeho příčině a obvykle zahrnuje náhradní hormonální terapii, která nahrazuje nedostatek kortizolu v těle. Mezi hlavní formy léčby patří:
- Glukokortikoidová substituce: Pacientům jsou podávány léky jako hydrokortizon, prednison nebo dexamethason, které nahrazují chybějící kortizol. Tyto léky pomáhají regulovat metabolismus, snižovat zánět a udržovat krevní tlak.
- Substituce mineralokortikoidů: U Addisonovy choroby může být také nutná náhrada hormonu aldosteronu, který pomáhá regulovat rovnováhu sodíku a vody v těle. K tomu se používá lék fludrokortizon.
- Řízení stresu: Pacienti s adrenální insuficiencí musí být opatrní v časech zvýšeného fyzického nebo emočního stresu, protože jejich tělo nemusí být schopno zvládnout tyto situace bez úpravy léčby. Z tohoto důvodu je běžné dočasné zvýšení dávky glukokortikoidů při stresu, nemoci nebo operaci.
- Vzdělávání pacientů a prevence krize: Pacienti musí být informováni o riziku adrenální krize, jak rozpoznat její příznaky a kdy vyhledat lékařskou pomoc. Často se doporučuje nosit lékařský náramek a mít u sebe nouzovou injekci hydrokortizonu pro případ akutní krize.
Nízký kortizol je závažný stav, který může vést k nebezpečným zdravotním komplikacím, pokud není včas diagnostikován a léčen. I když domácí testy mohou poskytnout předběžné informace, definitivní diagnózu a léčbu by měl vždy provést lékař. Léčba obvykle zahrnuje hormonální substituci, která normalizuje hladiny kortizolu a zabraňuje potenciálně život ohrožující adrenální krizi.
