Skip to main content
Test kortizolu doma

Kortizol je steroidní hormon produkovaný nadledvinami, který hraje klíčovou roli při regulaci metabolismu, imunitní reakce a při udržování mnoha fyziologických funkcí, jako je krevní tlak a cirkadiánní rytmus spánku a bdění. Je také známý jako „hormon stresu“, protože je zásadní pro reakci těla na stresové situace. Testování hladin kortizolu je důležité v případech, kdy existuje podezření na dysfunkci nadledvin, stresové poruchy, Cushingův syndrom (nadměrné množství kortizolu) nebo Addisonovu chorobu (nedostatek kortizolu). Tento komplexní průvodce se zaměří na symptomy nízké hladiny kortizolu, jejich zdravotní důsledky, jak provést domácí test kortizolu, krevní testy na kortizol a ACTH a na léčbu nízké hladiny kortizolu.

Jaké jsou příznaky nízké hladiny kortizolu?

Nízká hladina kortizolu, známá také jako nadledvinová nedostatečnost nebo hypokortizolismus, může způsobit širokou škálu příznaků v závislosti na závažnosti stavu a jeho příčině. Rozpoznání těchto příznaků je zásadní pro rychlou diagnózu a léčbu. Mezi nejčastější příznaky nízké hladiny kortizolu patří:

  1. Chronická únava a svalová slabost: Jedním z nejzřetelnějších příznaků nízké hladiny kortizolu je přetrvávající únava, která neustupuje ani po odpočinku. Kortizol pomáhá tělu udržovat energii, takže jeho nedostatek může vážně omezit schopnost těla produkovat a využívat energii.
  2. Nevysvětlitelný úbytek hmotnosti: Náhlý úbytek hmotnosti může být známkou nízké hladiny kortizolu, protože tento hormon hraje roli v regulaci chuti k jídlu a metabolismu.
  3. Nízký krevní tlak: Lidé s nízkou hladinou kortizolu často trpí nízkým krevním tlakem, což může vést k závratím nebo mdlobám, zejména při rychlém vstávání (ortostatická hypotenze).
  4. Bolesti svalů a kloubů: Kortizol má protizánětlivé účinky, takže jeho nedostatek může způsobit bolesti svalů a kloubů, protože tělo je méně schopné bojovat proti zánětu.
  5. Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi): Kortizol hraje klíčovou roli při regulaci hladiny glukózy v krvi tím, že podporuje glukoneogenezi v játrech. Jeho nedostatek může vést k hypoglykémii, což způsobuje příznaky, jako jsou třes, zmatenost, nadměrné pocení a mdloby.
  6. Výkyvy nálad: Nízká hladina kortizolu může ovlivnit duševní zdraví a způsobit příznaky, jako je deprese, podrážděnost nebo apatie. Mnoho lidí s nadledvinovou nedostatečností také trpí úzkostí.
  7. Hyperpigmentace kůže: Někteří lidé s nadledvinovou nedostatečností mohou vyvinout tmavé skvrny na kůži, zejména na jizvách, kožních záhybech a sluncem exponovaných oblastech. Tento jev je způsoben zvýšenou produkcí ACTH (adrenokortikotropního hormonu), který stimuluje produkci melaninu.
  8. Trávicí potíže: Nevolnost, zvracení, průjem a bolesti břicha jsou častými příznaky trávicího traktu spojenými s nízkou hladinou kortizolu. Kortizol reguluje mnoho trávicích funkcí, takže jeho nedostatek tyto procesy narušuje.
  9. Silná touha po soli: Kortizol se podílí na regulaci rovnováhy sodíku a draslíku v těle. Nízká hladina kortizolu může vést k elektrolytovým nerovnováhám, což vede k silné touze po slaných potravinách.
  10. Snížená schopnost zvládat stres: Kortizol je často nazýván „hormonem stresu“, protože pomáhá tělu reagovat na stresové situace. Bez dostatečného množství kortizolu mohou i malé stresory způsobit extrémní únavu, zmatenost a celkové zhoršení zdraví.

Co znamená nízký kortizol a je nebezpečný pro zdraví?

Nízká hladina kortizolu může signalizovat několik závažných zdravotních stavů, včetně nadledvinové nedostatečnosti, která může být život ohrožující, pokud není správně diagnostikována a léčena. Pochopení příčin a rizik spojených s nízkou hladinou kortizolu je klíčové pro přijetí vhodných opatření.

  1. Primární nedostatečnost nadledvin (Addisonova choroba): Tento stav nastává, když jsou nadledviny poškozeny a nejsou schopny produkovat dostatek kortizolu. Mezi příčiny patří autoimunitní onemocnění, infekce (například tuberkulóza) a nádory postihující nadledviny. Addisonova choroba je vzácná, ale vážná a může vést k tzv. Addisonově krizi, pokud hladiny kortizolu klesnou příliš rychle. Příznaky Addisonovy krize zahrnují silné bolesti břicha, zvracení, zmatenost a mdloby způsobené extrémně nízkým krevním tlakem.
  2. Sekundární nedostatečnost nadledvin: Tento stav nastává, když hypofýza nevytváří dostatek ACTH (adrenokortikotropního hormonu), který stimuluje nadledviny k produkci kortizolu. Mezi příčiny patří dlouhodobé užívání kortikosteroidů, nádory hypofýzy nebo poranění mozku. Sekundární nedostatečnost nadledvin je častější než primární a vyžaduje specifické testy pro identifikaci příčiny.
  3. Terciární nedostatečnost nadledvin: Tato forma nedostatečnosti nadledvin nastává, když hypotalamus nevytváří dostatek CRH (hormonu uvolňujícího kortikotropin), který signalizuje hypofýze, aby produkovala ACTH. Terciární nedostatečnost nadledvin může být způsobena náhlým vysazením kortikosteroidů nebo nemocemi postihujícími funkci hypotalamu.

Je nízká hladina kortizolu nebezpečná pro zdraví? Ano, nízká hladina kortizolu může být nebezpečná, pokud není správně diagnostikována a léčena. Nadledvinová nedostatečnost, zejména pokud se zhorší do Addisonovy krize, může být život ohrožujícím stavem kvůli riziku těžké dehydratace, nízkého krevního tlaku a elektrolytových nerovnováh. Neléčený nedostatek kortizolu může dlouhodobě vést k závažným zdravotním problémům, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, chronická únava, časté infekce a psychické problémy, jako je deprese a úzkost.

Mohu si udělat test kortizolu doma?

Ano, je možné provést test kortizolu doma a tato možnost se stává stále populárnější díky své pohodlnosti. Testy kortizolu doma obvykle zahrnují odběr vzorku slin, i když některé mohou vyžadovat vzorek moči nebo krve. Tyto testy jsou obzvláště užitečné pro osoby, které potřebují sledovat hladiny kortizolu dlouhodobě nebo nemají snadný přístup k lékaři.

Typy testů kortizolu doma:

  1. Test kortizolu ve slinách: Jedná se o nejběžnější typ testu kortizolu doma. Měří hladiny volného kortizolu ve slinách a je obzvláště užitečný pro hodnocení cirkadiánního rytmu kortizolu, tedy přirozených výkyvů hladiny kortizolu během dne. Obvykle je třeba odebrat několik vzorků během dne, aby bylo možné zjistit, zda hladiny kortizolu správně stoupají a klesají.
  2. Test kortizolu v moči: Tento test měří hladinu kortizolu v moči, obvykle během 24 hodin. Poskytuje širší přehled o produkci kortizolu během dne. Některé domácí testovací soupravy poskytují nádoby na odběr moči pro tento účel.
  3. Test kortizolu v krvi (test kapky krve): Některé domácí testovací soupravy umožňují odebrat malý vzorek krve pomocí vpichu do prstu. Hladina kortizolu v krvi se pak analyzuje v laboratoři. Tento způsob je méně běžný než testy ze slin nebo moči.

Jak provedeme domácí test kortizolu?

Provedení testu kortizolu doma je relativně jednoduché, ale vyžaduje přesné dodržení pokynů, aby byla zajištěna přesnost výsledků. Níže jsou uvedeny obecné kroky pro každý typ testu kortizolu doma.

1. Test kortizolu ve slinách

  • Příprava: Před odběrem vzorku slin se alespoň 30 minut vyhněte jídlu, pití nebo čištění zubů. Tím zajistíte, že vzorek nebude kontaminován zbytky jídla, bakteriemi nebo krví.
  • Odběr vzorku: Postupujte podle pokynů dodaných se soupravou na testování. Dostanete malé zkumavky nebo nádoby, do kterých budete muset odebírat sliny v určených časech během dne (například ráno, v poledne, večer a v noci). Hladiny kortizolu se během dne mění, proto je důležité odebrat vzorky ve stanovených časech.
  • Uchovávání a odeslání: Po odebrání vzorků slin je uchovávejte podle pokynů (některé soupravy mohou vyžadovat chlazení). Následně vzorky odešlete do laboratoře pomocí předplacené přepravní etikety, která je součástí soupravy.
  • Výsledky: Laboratoř vzorky analyzuje a výsledky jsou obvykle dostupné během několika dnů, které vám budou doručeny e-mailem nebo prostřednictvím zabezpečeného online portálu.

2. Test kortizolu v moči

  • Příprava: Váš lékař nebo domácí testovací souprava vám poskytne konkrétní pokyny, jak sbírat 24hodinový vzorek moči.
  • Odběr vzorku: Močte do sběrné nádoby během 24 hodin. Je nutné odebrat veškerou moč, kterou během této doby vyprodukujete. To poskytne kompletní obraz o hladinách kortizolu během dne.
  • Uchovávání a odeslání: Dodržujte pokyny ke skladování (obvykle je nutné chlazení). Po 24 hodinách můžete vzorek odeslat do laboratoře k analýze.
  • Výsledky: Výsledky jsou obvykle dostupné během několika dnů nebo týdne.

3. Test kortizolu v krvi (test kapky krve)

  • Příprava: Test kapky krve vyžaduje malý vzorek krve, který se odebírá pomocí vpichu do prstu. Před odběrem vzorku se ujistěte, že máte čisté ruce.
  • Odběr vzorku: Použijte lancetu dodanou v soupravě, abyste si píchli do prstu, a nechte několik kapek krve ukápnout na odběrovou kartu. Pozorně postupujte podle pokynů, protože nesprávný odběr může vést k nepřesným výsledkům.
  • Uchovávání a odeslání: Po odběru vzorku krve jej nechte zaschnout před zabalením do dodaných materiálů. Následně odešlete vzorek do laboratoře k analýze.
  • Výsledky: Výsledky krevního testu obvykle trvají déle než testy ze slin nebo moči, ale měly by být dostupné do 7–10 dnů.

Krevní test pro bezplatný test kortizolu a ACTH

V klinických podmínkách se testování kortizolu nejčastěji provádí prostřednictvím krevního testu. Krevní testy poskytují přesné a aktuální informace o hladinách kortizolu a často se provádějí spolu s testem ACTH (adrenokortikotropního hormonu) pro vyhodnocení funkce nadledvin a hypofýzy.

Test kortizolu volného v krvi

  • Účel: Test kortizolu volného měří množství kortizolu, který není vázán a je aktivní v krvi. Tento test se liší od testu celkového kortizolu, který měří kortizol vázaný i volný. Volný kortizol je biologicky aktivní forma hormonu a je zodpovědný za regulaci mnoha tělesných funkcí.
  • Postup: Zdravotní pracovník odebere vzorek krve z žíly na paži. Vzorek se poté analyzuje v laboratoři. Test se obvykle provádí ráno, kdy jsou hladiny kortizolu nejvyšší.
  • Interpretace výsledků: Normální hladiny kortizolu se liší v závislosti na denní době. Zvýšené hladiny mohou naznačovat stavy jako Cushingův syndrom, zatímco nízké hladiny mohou naznačovat nadledvinovou nedostatečnost nebo Addisonovu chorobu.

Test ACTH

  • Účel: Test ACTH měří hladinu adrenokortikotropního hormonu (ACTH) v krvi. ACTH je produkován hypofýzou a stimuluje nadledviny k produkci kortizolu. Testování hladin ACTH spolu s hladinami kortizolu pomáhá určit, zda problém spočívá v nadledvinách (primární nedostatečnost nadledvin) nebo v hypofýze (sekundární nedostatečnost nadledvin).
  • Postup: Stejně jako u testu kortizolu se u testu ACTH odebírá vzorek krve z žíly. Krev se analyzuje, aby se změřily hladiny ACTH, a výsledky jsou obvykle dostupné během několika dnů.
  • Interpretace výsledků: Zvýšené hladiny ACTH spolu s nízkou hladinou kortizolu naznačují primární nedostatečnost nadledvin (Addisonova choroba). Nízké nebo normální hladiny ACTH spolu s nízkou hladinou kortizolu naznačují sekundární nebo terciární nedostatečnost nadledvin.

Léčba nízké hladiny kortizolu

Léčba nízké hladiny kortizolu závisí na příčině nedostatku tohoto hormonu. Hlavním přístupem je substituční terapie kortizolem, i když mohou být nutné další léčby k řešení příčiny nedostatečnosti nadledvin.

Substituční terapie kortizolem

  • Hydrokortizon: Jedná se o nejčastěji předepisovaný lék na substituční terapii kortizolem. Je to syntetická forma kortizolu, která se užívá perorálně ve formě tablet, obvykle v rozdělených dávkách během dne, aby se napodobil přirozený rytmus kortizolu.
  • Prednizon nebo dexamethazon: Tyto syntetické kortikosteroidy jsou alternativou k hydrokortizonu. Mají delší trvání účinku a mohou být předepsány v nižších dávkách.
  • Fludrokortizon: V případě primární nedostatečnosti nadledvin, kde je také nedostatek aldosteronu (dalšího hormonu produkovaného nadledvinami), může být předepsán fludrokortizon, který pomáhá regulovat rovnováhu sodíku a draslíku.
  • Úprava dávek při stresu: Lidé s nadledvinovou nedostatečností mohou potřebovat zvýšit dávky kortizolu během období fyzického nebo emocionálního stresu, nemoci nebo chirurgického zákroku. Toto se nazývá „stresová dávka“ a je nezbytné k prevenci nadledvinové krize.

Léčba základní příčiny

  • Autoimunitní onemocnění: Pokud je nedostatečnost nadledvin způsobena autoimunitním onemocněním, jako je Addisonova choroba, mohou být použity imunosupresivní terapie k omezení zánětu a aktivity imunitního systému.
  • Dysfunkce hypofýzy nebo hypotalamu: Pokud je sekundární nebo terciární nedostatečnost nadledvin způsobena nádorem hypofýzy, může být nutný chirurgický zákrok, radiační terapie nebo léčba léky ke zmenšení nádoru.
  • Management léků: V případech, kdy dlouhodobé užívání kortikosteroidů snížilo funkci nadledvin, může postupné snižování dávek pod lékařským dohledem umožnit nadledvinám obnovit jejich normální funkci.

Řízení nadledvinové krize

  • Nadledvinová krize je lékařská pohotovost, ke které dochází, když hladiny kortizolu nebezpečně klesnou. Může být vyvolána stresem, infekcí nebo fyzickým traumatem a vyžaduje okamžitou léčbu intravenózním (IV) hydrokortizonem, tekutinami a elektrolyty. Příznaky zahrnují silnou bolest, zvracení, průjem, nízký krevní tlak a ztrátu vědomí.

Kortizol je životně důležitý hormon, který hraje klíčovou roli v reakci těla na stres, metabolismu a udržování celkového zdraví. Testování hladin kortizolu je zásadní při podezření na nadledvinovou nedostatečnost, která může být nebezpečná, pokud není léčena.

Bolesti hlavy jsou jedním z nejčastějších zdravotních problémů, se kterými se lidé setkávají. Existuje mnoho různých typů bolestí hlavy a příčin, které je vyvolávají. V tomto rozsáhlém popisu se…
Helicobacter pylori, často zkracována na H. pylori, je bakterie, která infikuje žaludek člověka. Byla objevena v roce 1982 a je spojována s různými zažívacími problémy, zejména žaludečními vředy a…
Bakterie Helicobacter pylori (H. pylori) je gram-negativní, spirálovité bakterie, která kolonizuje sliznici žaludku a dvanáctníku. Její objev v roce 1982 australskými vědci Barrym Maršalem a Robinem…
Angina je termín, který se obvykle používá k popisu bolesti nebo nepříjemných pocitů v hrudi, které jsou způsobeny nedostatečným přísunem krve a kyslíku do srdce. Angina pectoris, jak je plný název…
Nedostatek alfa-1 antitrypsinu (A1AT) je genetická porucha, která ovlivňuje produkci proteinu nazývaného alfa-1 antitrypsin. Tento protein je důležitý pro ochranu plicního tkáně před poškozením…
Bolest břicha na pravé straně po jídle může být příznakem různých zdravotních problémů. Tento příznak může být způsoben řadou stavů, od těch méně závažných, jako je nadýmání a zažívací potíže, až po…